Co kdyby hra byla na prvním místě?

Co se stane, když osm českých rodin s dětmi ve věku 6–12 let na čtrnáct dní obrátí své každodenní rutiny vzhůru nohama – a na první místo postaví hru?

Hra místo povinností? Ze začátku šok, pak úleva

„Věta nejdřív práce, potom zábava je ve mně zakořeněná už od dětství,“ přiznává jedna z účastnic projektu, maminka Petra. Stejně jako většina rodičů měla obavy – že děti nebudou chtít přestat, že domácnost zůstane vzhůru nohama, že nebude čas na úkoly. Ale výsledek? Úplně jiný, než čekali.

Z obyčejných odpolední se staly chvíle těšení. „Běžně sedíme v autě a každá si myslíme na to svoje – Kája na učení a já na domácí práce. Teď jsme se těšily na to, jak si spolu nejdřív budeme hrát,“ říká maminka Veronika. Povinnosti šly po hře snáz, děti se do nich pouštěly bez reptání – a často i s větší chutí.

Skutečná, fyzická hra naplnila chlapcům potřebu kontaktu a zábavy daleko lépe než obrazovky.

Společná hra jako nový rodinný rituál

V čem byl největší rozdíl? Rodiny zažily, že hra není ztrátou času, ale investicí. Do vztahů, do duševní pohody, do sebe navzájem. Hra otevřela prostor pro rozhovory, smích, doteky a blízkost. Jedenáctiletý Mikuláš popsal: „Líbilo se mi, že bylo vše po návratu domů klidnější, pohodovější. Začali jsme si s mamkou i víc povídat.“

Změny zaznamenali i rodiče. „Řekla jsem si, že se budu snažit to nepřehánět s úklidem a hlavně se tím nestresovat. Zatím působí všichni spokojenější a já odpočatější – hlavně psychicky,“ říká maminka Adéla.

Méně telefonů, více úsměvů

Zajímavé bylo i to, jak rychle začal mizet digitální svět. „Kluci si během testování vůbec nevzpomněli na tablet nebo televizi,“ přidává maminka Jana. Skutečná, fyzická hra naplnila jejich potřebu kontaktu a zábavy daleko lépe než obrazovky.

Proč dáváme hru na konec dne?

Podle průzkumu LEGO® Play Well z roku 2024 si 96 % dětí uvědomuje, jak moc pro ně hra znamená. Ale 4 z 5 rodičů jí nedávají v běžném režimu prioritu. Často ji vidíme jako dezert po povinné porci zeleniny – odměnu, ne základ. Ale co když právě v tom je chyba?

Zásadní přenastavení: Hra není odměna. Je to potřeba

Rodiče zapojení do výzvy se jednohlasně shodli: chtějí v novém režimu pokračovat. Ne jako experiment, ale jako životní styl. „Jakmile jsem si v hlavě přenastavila, že společná hra je formou vydechnutí a zastavení se, tak se to pro mě stalo zábavou,“ říká maminka Patrície.

Malé změny, velký dopad

A co konkrétně pomohlo? Místo tradičního „nejdřív úkoly“ zvolit třeba „nejdřív deset minut společného stavění“. Omezit notifikace a odložit telefon. Udělat z hraní součást návratu domů – třeba stejně automatickou jako převléknutí z kabátu.

Společnost LEGO tímto projektem připomíná, že hra není jen pro děti. Je to základní lidská potřeba – prostor pro svobodu, objevování a tvoření. A právě LEGO stavebnice jsou navrženy tak, aby tyto potřeby naplňovaly bez ohledu na věk.

Protože když začnete hrou, všechno ostatní je – jednoduše – hračka.

Také si přečtěte

podobné